Nezdokumentované možnosti v Claude Code

André Figueira se podíval do distribuovaného balíčku @anthropic-ai/claude-code@2.1.87 a popsal několik možností Claude Code, které nejsou běžně vidět v oficiální dokumentaci.

To je důležitý rámec celého článku. Nejde nutně o stabilní veřejné API. Jde o chování nalezené ve zdrojích konkrétní verze nástroje. Některé části mohou být experimentální, mohou se změnit nebo nemusí být vhodné pro běžné produkční workflow.

Přesto jsou zajímavé, protože ukazují, jak moc je Claude Code uvnitř konfigurovatelný.

YOLO Classifier a auto mode

Jedna z nejzajímavějších částí se týká interního systému pro rozhodování o povoleních v auto módu.

Figueira popisuje takzvaný YOLO Classifier, který pracuje s textovým popisem prostředí. V konfiguraci lze uvést například jednoduchý anglický popis typu:

This is a staging server. Destructive operations are acceptable.

Claude Code pak tento popis používá jako kontext pro rozhodování, co může být v auto módu považováno za bezpečné.

To je silná možnost, ale zároveň přesně ten typ věci, u které je potřeba opatrnost. Pokud model nebo interní classifier dostane špatně formulovaný kontext, může dojít ke schválení akcí, které uživatel ve skutečnosti schválit nechtěl.

Prakticky to ukazuje, že bezpečnostní model Claude Code není jen seznam statických pravidel. Část rozhodování může být závislá i na tom, jak je popsáno prostředí.

Hooky umí víc než jen blokovat

Claude Code podporuje hooky, tedy skripty, které se spouštějí při určitých událostech. Dokumentace běžně popisuje práci s JSON vstupem přes stdin a blokování operace pomocí návratového kódu 2.

Podle Figueiry ale hooky mohou dělat víc. Zdrojový kód ukazuje, že mohou vracet strukturovaný JSON na stdout a tím ovlivnit další chování Claude Code.

U hooku typu PreToolUse autor zmiňuje například:

• updatedInput: přepíše vstup nástroje před jeho spuštěním
• permissionDecision: vynutí povolení nebo zamítnutí bez dalšího dotazu
• additionalContext: přidá další text do kontextu konverzace

To z hooků nedělá jen kontrolní mechanismus. Dělá z nich způsob, jak upravit vstup, doplnit kontext nebo vynutit rozhodnutí ještě před tím, než se nástroj skutečně spustí.

Zároveň to ale znamená, že špatně napsaný hook může měnit chování Claude Code výrazněji, než by uživatel čekal. U takového rozšíření je dobré mít jasnou kontrolu nad tím, co hook dělá a v jakém projektu běží.

Automatické sledování souborů

Další zajímavá možnost se týká sledování souborů.

Figueira popisuje, že hook typu SessionStart může vracet watchPaths. Claude Code pak může sledovat vybrané soubory nebo adresáře a spouštět události typu FileChanged.

To může být užitečné v projektech, kde chcete, aby agent reagoval na změny v souborech během práce. Například při generování dokumentace, kontrole konfigurací nebo sledování souborů, které mění jiný proces.

Opět ale platí stejný caveat: pokud je tahle možnost nezdokumentovaná, není dobré na ní bez rozmyslu stavět kritické workflow. Je vhodná spíš pro experimenty, interní tooling nebo situace, kde máte pod kontrolou verzi Claude Code.

Konfigurace v .claude/

Článek také připomíná strukturu konfiguračních souborů, které Claude Code používá.

Některé konfigurace mohou být osobní, jiné projektové:

• osobní nastavení: ~/.claude/settings.json
• projektové nastavení: .claude/settings.json
• osobní skills: ~/.claude/skills/<name>/SKILL.md
• projektové skills: .claude/skills/<name>/SKILL.md
• osobní agenti: ~/.claude/agents/<name>.md
• projektoví agenti: .claude/agents/<name>.md

Figueira zmiňuje také konvenci pro hook skripty v ~/.claude/hooks/.

Prakticky to znamená, že část chování Claude Code lze verzovat a sdílet v rámci projektu. Projekt může mít vlastní instrukce, skills, agenty a nastavení, zatímco uživatel si zároveň drží osobní konfiguraci.

Proč je to zajímavé

Nejdůležitější pointa není, že by měl každý okamžitě používat všechny nezdokumentované možnosti.

Zajímavější je, že Claude Code už není jen jednoduchý CLI wrapper nad modelem. Je to prostředí s vlastní konfigurací, oprávněními, hooky, skills, agenty a projektovým stavem.

To z něj dělá mnohem silnější nástroj, ale také nástroj, který vyžaduje větší disciplínu.

Pokud se Claude Code používá v týmu nebo ve větším projektu, dává smysl řešit:

• co je osobní konfigurace a co je projektová konfigurace
• které hooky jsou bezpečné
• jaké akce může agent spouštět automaticky
• jak se verzují skills a agenti
• a jestli se spoléháte na dokumentované, nebo nezdokumentované chování

Pro vývojáře je z toho praktický závěr: číst zdrojové kódy nástrojů kolem AI může odhalit užitečné možnosti. Ale u nezdokumentovaných funkcí je potřeba zachovat odstup. Mohou být užitečné, jen by neměly být brané jako stabilní kontrakt.